Jaký jiný dárek k narozeninám si může agility nadšenec, jako jsem já, přát a nadělit, než intenzivka s oblíbenou trenérkou, navíc nyní reprezentantkou ČR? Účast byla mezinárodní – těšila jsem se jak na kamarády z Česka, tak i ze Slovenska. Čili jak strávím první víkend v červnu, bylo jasné hned potom, kdy jsem zjistila, že Adéla Havlíková bude intenzivní trénink pořádat. Docela jsem se obávala počasí, propršený víkend by byl hodně náročný pro psovody, tropická vedra zase pro psy.

Všichni účastníci se nakonec dočkali a v sobotu ráno jsme vyrazili směr Nejdek. Intenzivka probíhala na našem domovském cvičáku, takže jsme to neměli daleko. Důvod, proč přijely pozdě holky ze Slovenska, však nebyla velká vzdálenost k nám. Po cestě na cvičák potkaly ztracený pár husky psů, které přece nemohly nechat pobíhat u hranic, naložily je do auta a tak neplánovaně bylo na cvičáku pejsků víc. Vše dobře dopadlo, o psy se přihlásil šťastný majitel – farář ze slovenských Kút.

Adél připravila hodně kratších parkurů, zaměřených jak na techniku, tak na rychlost. Byli jsme všichni moc rádi, že jsme každý vždycky jen chvilku na parkuru, protože se konala varianta počasí číslo dvě. Sluníčko peklo, my se pekli a na oběd se pekly buřty na grilu.  Špekoně byly opravdu za odměnu, parkury byly totiž sice krátké, ale zaběhli jsme jich za ten víkend minimálně patnáct (a každý jsme si dali dvakrát) a byly kolikrát vskutku zapeklité. Před každým parkurem jsme tradičně měli prohlídku, kde jsme špekulovali, jak vést psa ideální dráhou v ideálním čase. Naštěstí jsme měli k ruce Adélu, která nám ochotně pomáhala jak s vymýšlením vedení, tak nás upozorňovala na chyby, které se nám občas podařilo udělat.

Nálada panovala perfektní, parkury  se nám pěkně běhaly, ve volných chvílích jsme šli zvlažit pejsky do sousedícího rybníčku a ještě jsme si stihli i povykládat.

Věřím, že všichni stejně jako já, byli s intenzivkou moc spokojení a těší se na další, kterou naše reprezentantka Adél bude  (snad brzy) pořádat.